Zemřel Ing. arch. Jan Holan. Dvůr Králové přišel o člověka, kterému na městě záleželo

Přestože profesní život spojil nejprve s podnikáním v Praze, kde již během studií provozoval outdoorový obchod Holan Sport a později založil známou Výstavu stanů na Strahově a následně v Letňanech, srdcem zůstal vždy Královédvorákem. Po návratu do rodného města se s narozením prvního dítěte začal naplno věnovat veřejnému dění a hledání cest, jak Dvůr Králové posouvat kupředu.

Veřejnost jej nejprve poznala pod přezdívkou Prudič, kdy se nebál upozorňovat na problémy, připomínkovat připravované projekty ani otevírat témata, která podle něj měla potenciál zlepšit život ve městě. Později se stal redaktorem regionálních portálů, kde po mnoho let připravoval články, reportáže, fotografie i videa z veřejného života. Jeho cílem nebyla kritika sama o sobě, ale snaha aktivizovat veřejnost a přimět lidi přemýšlet o tom, jak by mělo město fungovat v 21. století. Terčem až nenávistných komentářů se stávaly jeho příspěvky na téma parkování na chodnících, kterými se snažil zastat těch nejohroženějších: pěších.

Nezapomenutelnou součástí jeho práce se staly každoroční aprílové články. Mnohé z nich získaly mezi čtenáři téměř kultovní postavení. Dodnes se připomíná například nápad na přemostění Labe v Kuksu nebo využití odpadního tepla z teplárny k ohřevu vody na Tyršově koupališti. Přestože šlo o recesi, často v sobě nesly i vážně míněnou myšlenku a vybízely k zamyšlení nad možnostmi rozvoje regionu.

Vedle novinářské práce věnoval obrovské množství energie aktivitám pro děti a mládež. Organizoval na podharťském stadionu Drakiádu, v zimě sjezd pro nejmenší na Bajráku. Prakticky bez nároku na odměnu založil a pět let vedl dětský cyklistický kroužek, spoluorganizoval závody Na kole Schulzovými sady, podporoval cyklistiku začátečníků i rodin s dětmi přes tzv. Středeční závody. Byl vedoucím na příměstských táborech zaměřených nejprve na plavání a cyklistiku, později na stále populárnější OCR. Právě on stál u zrodu prvních překážkových závodů ve Dvoře Králové pod názvem Královédvorský KING KONG (2024 a 2025). Za své trenérské působení získal také ocenění v královédvorské anketě Sportovec roku.

Navrhl podobu a s městem komunikoval vznik veřejné OCR arény u nemocnice (Participativní rozpočet) a dlouhodobě prosazoval budování cyklotrailů v jejím okolí. Jako hrdý člen Sokola se zasloužil o popularizaci šplhu na laně a pomohl založit právě ve Dvoře jeden z mála specializovaných a velmi úspěšných oddílů této disciplíny v České republice.

Jeho stopa však sahá mnohem dál. Byl iniciátorem Safari běžkařského okruhu na parkovišti u zoologické zahrady, podílel se na rozvoji upravovaných běžkařských stop v regionu a při jejich přípravě dokázal spojovat obce, zemědělce i dobrovolníky. Organizoval také oblíbené inline jízdy krajinou Královédvorska, při nichž účastníky neodradily ani náročné sjezdy ze Zvičiny nebo z Hřibojed do Žirče.

Jako vystudovaný architekt přicházel s řadou návrhů na zlepšení veřejného prostoru. Opakovaně prosazoval bezbariérové propojení od atletického stadionu do centra města, navrhl podobu OCR arény i řadu dalších drobných úprav, které měly společný cíl – udělat Dvůr Králové příjemnějším místem pro život.

Velkou vášní pro něj byla také propagace regionu. Stál za myšlenkou propagace cestovního ruchu přes projekt Kraj romantických šílenců, navrhl pěší okruh kolem přehrady Les Království a dlouhodobě hledal cesty, jak návštěvníkům ukázat krásy Královédvorska jinak než tradičními turistickými trasami - například Facebook skupinou Krásy Podkrkonoší, která dosáhla svého vrcholu během Covidu a vedla k vytištění speciálního kalendáře. 

Většinu svých veřejných aktivit přitom vykonával zdarma a ve svém volném čase. Motivací mu nebyla osobní prestiž ani funkce, ale přesvědčení, že každý může přispět k tomu, aby místo, kde žije, bylo lepší.

Jan Holan po sobě zanechal tři děti, snoubenku, rodinu, mnoho přátel a nespočet projektů, z nichž mnohé dnes již mohou pokračovat i bez něj. Mnozí na něj budou vzpomínat jako na člověka mimořádně bezprostředního, plného energie, vizionáře s širokým rozhledem, který dokázal nadchnout své okolí pro zdánlivě nemožné myšlenky.

Jeho odchod znamená pro Dvůr Králové ztrátu člověka, který se nikdy nespokojil se stavem věcí a neúnavně hledal cesty, jak posunout město i každého člověka zase o krok dál.

Termín posledního rozloučení zatím není znám.

redakce