Jak by se nám tu žilo, kdyby...

To je opravdu všechno? 

Projekt, který město stál přibližně 40 milionů korun, máme jednoduše uzavřít jako drahou zkušenost? A kolik podobných „drahých zkušeností“ už jsme ve Dvoře Králové zažili?

Peníze, které zmizely v neúspěšném projektu, mohly sloužit lidem mnohem lépe – na opravy chodníků, výsadbu stromů nebo zlepšení veřejného prostoru.

Právě teď, kdy začíná další horké léto a tropické dny jsou stále častější, je dobře vidět, jak moc městu chybí zeleň. Zatímco řada měst už roky systematicky vysazuje stromy a vytváří příjemnější prostředí pro život, Dvůr Králové jde často opačným směrem. V centru přibývá betonu a asfaltu, vzrostlá zeleň naopak ubývá, a to i v soukromých zahradách. Vždyť zkuste se dnes projít Heydukovou ulicí, přes Denisovo náměstí, Riegrovu, Rooseveltovu, Preslovu, Revoluční, Švehlovu nebo Legionářskou. Kde najdete souvislou trasu, po které lze dojít pěšky ve stínu stromů? Není divu, že lidé často volí nejen v těchto horkých dnech klimatizované auto i na krátké vzdálenosti.

Přitom v meziválečném období byl Dvůr Králové známý svými parky, alejemi a upravenými veřejnými prostranstvími. Přikládám dobovou fotografii jako připomínku toho, jaké město jsme kdysi měli.

Možná bychom se měli přestat spokojovat s tím, že neúspěšné projekty označíme za „cennou zkušenost“, a začít se ptát, jaké město vlastně chceme předat dalším generacím. Nechceme cenné zkušenosti, ty už za nás udělali jiní a my se můžeme od nich učit. Potřebujeme nadefinovat skutečné potřeby občanů, ne projektantů a developerů nebo členů vedení města.

Hana Sedláčková